Svatby a lásky čas - 1.část - Příjezd, přípravy

Vždycky jsem se chtěla objevit na nějaké svatbě. Což by teoreticky šlo, ale bohužel,v mém okolí se nikdo nevdával, ani neženil. Až pak se mi jednoho dne poštěstilo na svatbu přijít, ne jako host,ale jako "fotografka"*.
Dnešní článek bude první částzesvatby, jelikož fotek je moc a dlouhé články by nikoho moc nebavili. Takže dnes stručně přípravy, příjezd...
A tak potom hned prvního dne v listopadu jsem nachystaná a nervózní čekala před kostelemv Mikulově. Upřímně,nevěděla jsem vůbec, jestli tu jsem správně, naštěstí za chvíli přišel varhaník,tak jsem si řekla, že snad tolik svateb v ten den nebude a vešli jsme.
Pak následovaly zkušební fotografie, nastavování,zkontrolování, jestli mám alespoň 2 SDkarty**

 a pak jako dalšív pořadí přišel ženich, který mě hned zaujal svm oblečením. Byla jsem tak nějak připravená na černý oblek, ozdoben nějakými doplňky, avšak v tomto případě měl ženich slušivou modrou, což se mivelmi líbilo, protože pár je mladý a modrá působila na obleku velmi dobře.

 

Pak už se pomalu shromažďovali nedočkaví hosté a dolaďovaly se poslední detaily. Všichni samozřejmě čekali na nevěstu, jaké bude mít šaty, jak bude asi vypadat?

A pak už jen všichni zbystřili, protože slyšeli povědomé troubení aut. Ano, nevěsta přijíždí.

A to už i všichni před kostelem čekali, aby se na krásnou nevěstu podívali.

A že byla krásná!
První část článku za námi, příště se podíváme na obřad.

* myslím, že nemám právo nazývat se fotografkou, když se mám ještě co učit. Možná za 40 let tu hvězdičku odstraním, možná.
**2SDkarty je přeci jen málo, ten pocit, když nevěsta vchází do kostela, aneb nejduležitější fotky a ejhle, karta je plná. Rychle vyměňuju, druhá nefunguje, tak utíkám za  farářem pro kartuz mobilu. Pak to naštěstí dobře dopadlo,ale toto se mi už snad nikdy nestane.